S. T. ASHMANOVÁ - VRAŽDÍME VRAHY

Na pokračování knih, které mě bavily, se vždycky trochu těším a zároveň mám malou obavu. Co když druhý díl nebude tak dobrý jako první? U knihy Vraždíme vrahy se moje obavy naštěstí nepotvrdily. Lea Nachtnebelová a agent FBI Liam Richter jsou zpátky a tentokrát je jejich společná cesta ještě nebezpečnější.

Pokud jste četli první díl Vraždím vrahy, budete už Leu znát. Je to žena, která má vlastní představu o spravedlnosti a rozhodně se nenechá svazovat pravidly. A právě v tom je její kouzlo. Není to klasická hrdinka, která stojí vždycky na té správné straně zákona. Spíš se pohybuje někde na hraně a občas ji bez větších výčitek překročí.

A Liam? Ten je přesný opak. Agent FBI, který bere svou práci vážně, pravidla pro něj nejsou jen doporučení a Leina svérázná metoda řešení problémů mu samozřejmě vůbec neusnadňuje život. Přesto mezi nimi funguje něco, co mě na knize bavilo možná stejně jako samotná kriminální zápletka.

Tentokrát se v Bostonu objeví dávný nepřítel a začíná nová série brutálních vražd. Lea s Liamem se pouštějí do pátrání, ale rozhodně to není jednoduchá spolupráce. Do hry navíc vstupuje nová agentka FBI, která začíná pokládat otázky, na které by možná bylo lepší neodpovídat.

Na knize mě bavilo hlavně tempo. Neměla jsem pocit, že se příběh zbytečně vleče nebo že autorka natahuje děj jen proto, aby měla dost stran. Pořád se něco děje, informace přibývají postupně a člověk si nemůže být úplně jistý, kam se příběh stočí.

Líbí se mi také kontrast mezi ní a Liamem. Jeden by nejraději postupoval podle pravidel, druhý je nebere skoro vůbec v potaz. A přesto musí spolupracovat. To vytváří mezi postavami napětí, o kterém si nemůžete být jistí kam až půjde a vydrží.

Vraždíme vrahy není jen o vraždách a pátrání po jejich pachateli. Hodně prostoru dostává i otázka, kde vlastně končí spravedlnost a začíná pomsta. A jestli je možné bojovat proti lidem, kteří páchají zlo, jejich vlastními metodami, aniž byste se nakonec sami stali jedním z nich.

Nemám ráda thrillery, které se snaží být za každou cenu šokující. Tady mi to nepřišlo samoúčelné. Napětí je postavené především na postavách, jejich rozhodnutích a na tom, že člověk vlastně nikdy úplně neví, komu může věřit.

A ano, párkrát jsem si říkala, že Lea už to zase trochu přehání. Jenže to už by nebyla Lea :-)

Vraždíme vrahy se mi líbilo. Možná právě proto, že pokračování nepůsobí jako nastavovaná kaše prvního dílu. Příběh se posouvá, vztah Ley a Liama se vyvíjí a autorka dokáže znovu vytvořit atmosféru, ve které máte chuť zjistit, co bude dál.

Jestli jste četli Vraždím vrahy, myslím, že druhý díl stojí za přečtení. A pokud máte rádi thrillery, ve kterých nejsou hranice mezi dobrem a zlem úplně jasné, Lea Nachtnebelová by vás mohla bavit.

Děkuji Lucii z nakladatelství Jota za zaslání (nejen) této knihy.

HODNOCENÍ

ANOTACE 

Co se stane, když vezmete spravedlnost do svých rukou?

Když se v Bostonu znovu objeví dávný nepřítel, Lea Nachtnebelová a agent FBI Liam Richter se pouštějí do smrtícího závodu a snaží se zastavit novou vlnu brutálních vražd. Jejich spolupráce však není vůbec jednoduchá. Lea, mstitelka, která bojuje ohněm proti ohni, si přímo libuje v porušování pravidel. A povinností vázaný Liam ví, že je stejně nebezpečná jako zločinci, které spolu pronásledují. Přesto se snaží jí věřit.

Jejich křehké spojenectví je podrobeno zkoušce, když nová agentka přichází s otázkami, na které si nemohou dovolit odpovídat, a houstne nebezpečí, kterému nemohou uniknout. V této smrtelné hře na kočku a myš mají Lea a Liam jen dvě možnosti: lovit – nebo být loveni.

V napínavém pokračování úspěšného thrilleru Vraždím vrahy se vrací světoznámá koncertní pianistka Lea Nachtnebelová a agent FBI Liam Richter – tentokrát jako nesourodá dvojice, balancující na ostří nože mezi důvěrou a obezřetností.