Dolina Kościeliska začíná v místě zvaném Kiry a táhne se několik kilometrů do nitra Tater. Je druhou největší dolinou v Tatranském národním parku a patří zároveň k těm nejnavštěvovanějším. A vůbec se tomu nedivím.
Má za sebou poměrně pestrou historii. V minulosti se zde těžila železná ruda a oblastí vedly také cesty, po kterých se obchodovalo a pašovalo zboží směrem k uherské straně. Dodnes tu najdeme pozůstatky staršího využívání doliny a místa, která připomínají její pasteveckou minulost.
Pokud máte rádi trochu dobrodružství, můžete si výlet zpestřit návštěvou některé z místních jeskyní. Dolina Kościeliska je jimi známá a některé jsou zpřístupněné turistům. Jedna z nich se nachází nedaleko začátku doliny, další pak najdete dál po trase. U zpřístupněných jeskyní je potřeba počítat s tím, že se jejich návštěva řídí konkrétními pravidly a podmínkami.
Já jsem si ale nechala čas na samotnou dolinu. Protože pokud člověk začne honit všechny atrakce, snadno mu uteče to nejhezčí – obyčejná cesta horami.
Není to výlet, při kterém byste měli pocit, že každých deset minut bojujete o život. A právě proto může být skvělou volbou pro ty, kteří si chtějí Tatry užít bez honby za vrcholy.
Každý si jde svým vlastním tempem. Potkávali jsme rodiny s malými dětmi v kočárku, invalidy na vozíku i zdatné turisty.
Někdo jde rychle, jiný se každou chvíli zastaví a fotí. Někdo si sedne k potoku. Jiný jen tak sedí a kouká na okolní kopce.
A já patřím jednoznačně k té druhé skupině.
V horách už nepotřebuji všechno stihnout.
Náš cíl byla horská chata Ornak. Dál už jsme jít nechtěli. Jednak bylo opravdu horko a pak vím, že dál už je to pro zdatnější turisty,
Mně se na téhle cestě líbí hlavně její proměnlivost. Nemusíte celé hodiny šplhat do kopce, abyste měli pocit, že jste v horách. Krajina se mění téměř pořád. Jednou jdete lesem, potom se před vámi otevře prostor a mezi stromy se objeví skály. Pak zase slyšíte vodu a najednou zjistíte, že už několik minut jdete jen podle jejího šumění.
A přesně takové výlety mám ráda.
Nemusím za každou cenu někam dojít. Někdy mi stačí být chvíli někde, kde je hezky.
A pak se vám může stát i to, že přiletí motýl a vybere si právě vás, aby si sedl, odpočinul vám na rameni a letěl dál :-)
Krásné fotografie, díky za tip. Do Tater se určitě ještě několikrát podíváme, jejich polská strana je taky moc krásná, v plánu mám i Morskie oko.
OdpovědětVymazatNa Morskie oko jsme chtěli, ale je to náročná túra a v tom horku....známe své limity :-) Ale slyšela jsem, že je to tam překrásné.
VymazatMěj klidné dny.
Míšo, úplně cítím ten vzduch. Slovenská příroda je opravdu něco jedinečného...
OdpovědětVymazatKrásné fotky!
Přeji příjemnou neděli, Helena
Heli, tohle je Polská příroda :-) Na druhou stranu Tatry jako Tatry :-) Měj klidný rozjezd týdne a děkuji za Tvé komentáře.
VymazatTak to by bylo pro mě! Nesnáším škrabání se někam do kopců. Jo, ty výhledy pak za to stojí, ale už taky nemusím mít všechno.
OdpovědětVymazatVendy, ani mi nejsme horolezci. Tohle byla pohodová procházka překrásnou krajinou.
VymazatAhoj Míšo, vypadá to skvěle!
OdpovědětVymazatMěj se krásně,
Hanka z ciculka.cz
Děkuji, Hani.
VymazatTedy tam je tak hezky, já bych čuchal tu vůni ticha.
OdpovědětVymazatJiří, i přes mnoho turistů bylo slyšet šumění říčky. Děkuji, že jste přišel nakouknout.
VymazatKrásná fotoreportáž.
OdpovědětVymazatDíky za sdílení. Eva
Děkuji, Evi.
VymazatKrásné fotky, hezké vzpomínky :-).
OdpovědětVymazatJe to tak.
VymazatToto se mi líbilo. Naprosto tě chápu - výlet přece nemusí být závod ani soutěž ve zdatnosti. Hlavně, že se člověk pokochá, užije si to a k tomu jako bonus navíc pořídí pár pěkných snímků :-)
OdpovědětVymazatJe to tak,Lili. Já nikdy nebyla adrenalinový turista. Mám ráda klidné výšlapy, kdy vnímám krásu kolem sebe.
VymazatKrásné fotky z určitě skvělé dovolené. Také by se mi tam líbilo. Díky za fotky, pá 😉
OdpovědětVymazatDěkuji, Evi.
VymazatToto téma mě zaujalo, protože už mám připravené podobné články z hor. Polská nebo slovenská příroda, tam to kolikrát rozděluje jen hranice a je tam parádně. Některé fotky mám hodně podobné.
OdpovědětVymazatHani, příroda je krásná ať je v Polsku, Česku, Slovensku.....Těším se na Tvůj článek.
VymazatMíšo, krásné fotky, přímo lákají vyšlápnout si taky. Jinak já říkám, že i cesta je někdy cíl...
OdpovědětVymazatHezký den
P.S. Taky se mi tvé nové příspěvky na Bloggeru neukazují (a ve středu mi pro změnu nešly vkládat fotky do článku) :(
Blogger nějak blbne :-( Doufám, že to brzy opraví.
VymazatO tomto místě slyším poprvé. Je tam určitě nádherně. Díky, že jsi nás vzala s sebou :)
OdpovědětVymazatLeni, rádo se stalo :-)
VymazatMíšo, Tatry miluji. Letos jsem byla po dlouhé době na Slovensku - v Liptovském Janě. A příští rok chci vyrazit zase na jiné místo. Takže moc děkuji za tip. :)
OdpovědětVymazatTatry jsou krásné, ať už slovenské nebo polské. Mám je ráda v létě, v zimě bych si je tolik neužila, nelyžuji.
VymazatKrásné fotky. Tatry mě hodně lákají.
OdpovědětVymazatAli, jsou krásné.
VymazatAhoj, to vypadá skvěle :) některé fotky jsou úplně jak nějaká tapeta.
OdpovědětVymazatSabi, je to tak. Tam není možné nevyfotit hezky cokoliv.
Vymazat