Laskavý a moudrý román, který připomíná, že i po největších životních chybách může existovat cesta vpřed.
Jak jinak než z nakladatelství Jota.
Druhou důležitou postavou je Harriet Larsonová, bývalá učitelka angličtiny, která vede vězeňský čtenářský klub. I ona prochází náročným životním obdobím, když se vyrovnává s pocitem osamění a syndromem prázdného hnízda.
Třetím protagonistou je Frank Daigle, vdovec a bývalý nástrojař, který stále truchlí po své manželce. Právě ona byla obětí nehody, za kterou byla Violet odsouzena.
Jejich cesty se nečekaně protnou v knihkupectví v Portlandu. To, co zpočátku působí jako náhoda, se postupně mění v hluboký příběh o lidskosti, odpuštění a vzájemném porozumění.
Co na knize oceňuji nejvíc, je její autentičnost. Postavy nejsou idealizované ani jednoznačné. Violet udělala tragickou chybu, ale není vykreslena jako špatný člověk. Frank je pochopitelně plný bolesti, ale ani on není jen symbolem truchlícího vdovce. A Harriet není pouhou laskavou mentorkou. Všichni působí skutečně, se svými slabostmi, pochybnostmi i občasnými selháními.
Přestože román pracuje s těžkými tématy, nepůsobí beznadějně. Naopak. Mezi řádky je cítit víra v lidskou schopnost změny a v možnost najít světlo i po velmi temných okamžicích. Autorka dokáže spojit smutek, humor i naději do přirozeného a uvěřitelného celku, což považuji za jednu z největších předností knihy.
Upřímný román o vykoupení, síle sdílených příběhů a nepravděpodobných přátelstvích z maloměstského knihkupectví
Dvaadvacetiletá Violet Powellová je propuštěna z vězení poté, co si odseděla dvaadvacet měsíců za nehodu způsobenou řízením pod vlivem alkoholu, při které zemřela učitelka mateřské školy.
Učitelka angličtiny v důchodu Harriet Larsonová, která vede vězeňský čtenářský klub, se musí vyrovnat se syndromem prázdného hnízda.
Nástrojař v důchodu Frank Daigle se ještě stále nepřenesl přes ztrátu manželky, kterou Violet zabila.
Jednoho dne se ti tři potkají v knihkupectví v Portlandu, kam si Violet přišla koupit knihu, kterou probírali ve vězeňském čtenářském klubu těsně před jejím propuštěním. Harriet tu vybírá nové čtení pro vězeňkyně a Frank pracuje jako údržbář. Jejich životní cesty se začnou propojovat způsobem, který je všechny hluboce poznamená.
Čtenářský klub za mřížemi je upřímný, povzbudivý příběh o schopnosti vypořádat se s pocitem viny, o druhé šanci a o síle knih, jež mění naše životy. S citem, vtipem, elegancí a hlubokým porozuměním přibližuje Monica Woodová rozhodnutí, která formují lidský osud, i laskavost, pro niž stojí za to žít.

Míšo, děkuji za zajímavý tip. Odpouštěním mám já osobně problém, nemluvím o běžných drobnostech, ale jsou věci, které by člověk prostě udělat neměla za jakýchkoli okolností...
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena
Heli, naprosto chápu. Jsou věci, které se neodpouští. Ne kvůli sobě samé, ale protože se to dotklo mých nejbližších.
VymazatKnihu neznám, díky za tip. Za nějaké fatální chyby fakt odpustit neumím a dlouho si to pamatuji. Ale pracuji na sobě)))
OdpovědětVymazatP.S. Zlobí blogger...přestaly se mi zobrazovat vaše příspěvky a vůbec nevím, zda se vám objevují ty moje. Hezký zbytek neděle přeji. Eva
Ano, blogger stávkuje nebo co. Ani mně se nezobrazují příspěvky ostatních :-(
VymazatUž jsem to nevydržela a napsala jsem na podporu Google. Tak uvidíme. Chtělo by to asi více zpětných vazeb, aby s tím něco udělali.
VymazatKnihu jsem nečetla. Odpouštím hodně, snažím se nehromadit to v sobě.
OdpovědětVymazatHezké dny!
Hanka
Hani, děkuji za komentář.
VymazatK této knížce už jsem se myslím vyjádřila v komentářích v článku s přehledem za srpen. No a pořád si myslím, že by se mi tato knížka mohla líbit :-)
OdpovědětVymazatLili, myslím, že by se Ti líbila. Ale knihu pro Tebe jako dělanou jsem právě dočetla :-) Článek bude brzy a budu ji posílat dál, tak kdybys pak měla zájem.....
VymazatKnížka vypadá zajímavě, na mě teď náročné téma, když tam někdo umře:-) Ale moc hezká fotka!
OdpovědětVymazatKnížka se smrti věnuje jen okrajově, je to součást příběhu. Jinak je knížka laskavá, milá.
VymazatTahle knížka mě hodně zaujala, takže děkuji za recenzi. Když ji "potkám" v knihovně, ráda si ji přečtu. Sabina
OdpovědětVymazatSabi, myslím, že se Ti bude líbit.
VymazatMíšo, díky za tip. I když tedy já tu mám docela slušnou hromádku knih k přečtení. Ale jsou to převážně detektivky, takže by se hodilo proložit je něčím jiným.
OdpovědětVymazatPěkný den
detektivky se musí proložit něčím milejším, jinak se Ti budou zdát strašné sny :-)
VymazatMěj se hezky, Stáňo.
Na tuhle knížku jsem měla zálusk. Psala jsem si o ní Lucii, bohužel se na mě nedostalo. Určitě si ji chci přečíst!
OdpovědětVymazatPokud bys měla zájem vyměním ji za nějakou od Tebe.
VymazatTo zní, že by se mi to i mohlo líbit. Sice to není úplně můj žánr, ale možná jo.
OdpovědětVymazatNěkdy člověka překvapí, když vyjde ze své komfortní zóny :-)
Vymazat