Jsou knihy, které si otevřeš „jen na chvíli“. A pak je dvě ráno, oči pálí, srdce buší a ty víš, že tohle nebude čtení, na které jen tak zapomeneš. Přesně takový zážitek pro mě bylo Musím tě zradit od Ruty Sepetys.
Příběh se odehrává v Rumunsku za vlády Ceaușesca. A upřímně – já jsem si o téhle části historie myslela, že o ní něco málo vím. Nestačilo to. Sepetys tě hodí rovnou doprostřed reality, kde se lidé bojí mluvit nahlas i ve vlastním bytě.
Hlavní hrdina Cristian je obyčejný kluk. Má sny, chce svobodu, hudbu, normální život. Jenže režim se neptá, co chceš ty. Jedna „nabídka, která se neodmítá“ a z Cristiana se stává informátor.
A tady přichází ta bolestivá část: zrada není volba mezi dobrem a zlem. Je to volba mezi zlem a ještě větším zlem.
Ruta Sepetys umí psát tak, že se ti kniha dostane pod kůži, ani nevíš jak. Žádné laciné dojení emocí, žádné přehnané drama. Jen pomalé, vytrvalé napětí a pocit, že nikomu nemůžeš věřit.
Četla jsem s knedlíkem v krku. Protože jsem si pořád říkala: Co bych dělala já? Měla bych odvahu riskovat rodinu? Mlčet? Lhát? Zradit?
A právě v tom je síla téhle knihy – nutí tě přemýšlet o vlastních hranicích.
Musím tě zradit není „příjemné čtení“. Ale je zatraceně důležité. Dočteš ji a ještě dlouho ti bude ležet v hlavě. A možná si pak víc vážíš toho, že můžeš říct nahlas, co si myslíš.
Za mě silná, chytrá a lidská kniha. Taková, která tě sice bolí, ale přesně ví, proč to dělá.
Pokud máš chuť na příběh, který není jen hezký, ale pravdivý a hluboký, tady nešlápneš vedle.
Proč si ji přečíst
protože je založená na skutečných výpovědích a historii
protože ti připomene, že svoboda není samozřejmost
protože tě emocionálně zasáhne, ale nezlomí
a protože Ruta Sepetys prostě psát umí. Tečka.
Tohle je kniha, kterou bych klidně doporučila i mladším čtenářům, ale zároveň má obrovskou sílu i pro dospělé. Nezáleží na věku – pokud máš srdce a empatii, budeš ji cítit.
HODNOCENÍ
Musím tě zradit je strhující příběh, který vás vtáhne do napínavých událostí Rumunska roku 1989. Proč právě tuto knihu? Protože nabízí jedinečný pohled na boj za svobodu očima mladého muže, jehož odvaha mění běh dějin.
Sedmnáctiletý Cristian Florescu sní o tom, že se stane spisovatelem, přestože v totalitním Rumunsku není svoboda snít. Pod přísným dohledem diktátora Nicolaea Ceauşesca panuje všudypřítomný strach a izolace. Cristian je nucen čelit krutému nátlaku tajné policie, která ho tlačí k udávání vlastních blízkých. Navzdory tomu se rozhodne riskovat vše, aby odhalil pravdu o režimu a světu ukázal skutečnou tvář své země. Když přijde čas revoluce, Cristian se s odhodláním zapojí do boje za změnu, ale jaká je skutečná cena svobody?
Tento příběh nejen zobrazuje odvahu a odhodlání jednotlivce, ale také připomíná, jak drahá může být cena za lidská práva a svobodu. Musím tě zradit vás nenechá v klidu a nabídne hluboký zážitek z četby, který vás přiměje přemýšlet o hodnotách, které často bereme jako samozřejmé.
Jednou se chystám autorku taky vyzkoušet, tak snad se na ni dostane. Momentálně teda na tak těžké čtení nemám kapacitu, ale knihu mám už nějakou dobu na seznamu.
OdpovědětVymazatZa mě je nejlepší její kniha V šedých tónech.
VymazatMíšo, moc děkuji za tip, tuhle knihu si musím sehnat. Dobře si pamatuji na prosinec 1989, kdy i v Rumunsku krvavě padl režim a odhalovaly se ty hrůzy, které se tam děly. Byla jsem těhotná, všechno jsem prožívala hodně emotivně a vděčná za naši "sametovou" revoluci...
OdpovědětVymazatMěj hezký den. Helena
Přesně tak, Helčo. Člověk si uvědomí jak je dobře, že to u nás proběhlo tak jak proběhlo.
VymazatPíšu si na seznam do knihovny.
OdpovědětVymazatDíky za tip.
Hezké dny!
Hanka
Ať se líbí :-)
VymazatTohle bylo moje první setkání s autorkou a totálně mě to dostalo. Už proto, že si na tu dobu silně pamatuju, byla jsem v té době na gymplu a všechno jsem hrozně jsem vše prožívala. Ale stejně jsem netušila, jak bídně v Rumunsku lidi žili.
OdpovědětVymazatTaky jsem to netušila. Já byla v té době taky na střední škole, abych pravdu řekla moc jsem nechápala co se děje :-)
VymazatKdyž jsem viděla ten obal knihy, hned jsem si vzpomněla na Budapešť.
OdpovědětVymazatOni jako vzdor pálili vlajku uprostřed nebo rozřízli jako na přebalu knihy. Úplně stejně a byli to mladí lidé, kteří to odnesli.
Takové příběhy mám ráda, ačkoliv jsou velmi smutné.
Jsou smutné, ale je třeba si je pamatovat.
VymazatTu bych si ráda přečetla. Díky za čtenářskou inspiraci. Eva
OdpovědětVymazatKdyž se ti dostane do rukou tak ji určitě přečti.
VymazatDíky za tip
OdpovědětVymazatTipů není nikdy dost :-)
VymazatTaké jsem četla, autorka je skvělá, miluji její knížky. Kromě Potrhaných křídel jsem četla všechny její knihy.
OdpovědětVymazatPotrhaná křídla je moc hezký příběh. Já zase nečetla Mlčící fontány - myslím, že se tak kniha jmenuje.
Vymazat