Doktorka z domu Trubačů je kniha u které si říkáte kolik toho ještě člověk unese. Je to snad jediná kniha, kterou jsem četla více než jednou. Už tady na blogu dokonce jeden článek o ní mám (tady). Tento měsíc jsem ji přečetla znovu, prostě jsem měla pocit, že bych měla. A tak článek o ní je nový, pohledem o 10 let vyzrálejším, stylem psaní na blog (snad) vytříbenějším.
Další měsíc utekl ani se člověk nestačil pořádně nadechnout. Letí ten čas jako bláznivý....
Tady je můj měsíc v bodech.
1. KNIHA
DOKTORKA Z DOMU TRUBAČŮ
Jediná kniha, kterou jsem četla několikrát. A tento měsíc znovu. Nevím proč, mám na polici několik nových knih, ale já měla chuť znovu si přečíst o statečné lékařce, která mi přirostla k srdci.
V jednoduchosti je síla.
Fotky snad ani nepotřebují komentář.
Jen na začátek - kupte si dobré kuřecí prsa a pomelte je :-)
Když se řekne „zdravotní sestra“, lidi si většinou představí klidnou bytost v uniformě, která rozdává léky a úsměvy.
Já si představím… svoje nohy na konci směny.
Když sáhnu po knize od Jodi Picoult, většinou přesně vím, co dostanu. Silné téma, morální dilema, emoce, které člověka nutí přemýšlet ještě dlouho po dočtení. A právě proto jsem se na Pod jiným jménem těšila opravdu hodně. Možná až moc.
Pod jiným jménem rozhodně není špatná kniha. Jen je… jiná. A podle mě i slabší než autorčiny předchozí romány.
Mám ráda Prahu. Miluji se jen tak toulat uličkami, obdivovat fasády starých domů, sednout někam na kávu a jen tak být.
Pokaždé po příjezdu si jdeme na kafé do této překrásné kavárny Foyer. Jde o secesní architekturu, takže na vás dýchnou dvacátá léta minulého století. Je přímo na nádraží, jen kousíček od taky krásné, Fantovy kavárny.
Ještě před pár lety o něm skoro nikdo nemluvil. Dnes je Ozempic všude — na sociálních sítích, v podcastech i mezi celebritami. Pro někoho symbol naděje, pro jiného nebezpečný trend moderní doby.
Jenže kolem Ozempicu vzniklo tolik polopravd, že je těžké oddělit realitu od marketingového nadšení.
Tak jsem se rozhodla, že o něm sepíšu článek. Je to můj názor, který nikomu nevnucuji.
Ozempic je lék původně určený pro pacienty s diabetem 2. typu. Obsahuje látku semaglutid, která ovlivňuje centrum hladu v mozku a zpomaluje vyprazdňování žaludku. Výsledek?
Člověk má menší hlad, méně chutí a často začne rychle hubnout.
A právě tady začal obrovský boom.
