Byla jsem týden v Brně. Prognóza - celý týden do cca 17:30 přednášky, takže žádné kochání se městem a běhání po nákupech, ach jo.
A pak se na nás usmálo štěstí a v úterý nám odpadly odpolední přednášky. Dověděly jsme se to v pondělí, tak jsme si se spolubydlící naplánovaly úterní Brnoshoping :-)
Bohužel moje spolubydlíci musela hned v úterý dopoledne odjet......
A mně se samotné nikam nechtělo, asi bych si to neužila...říkala jsem si.
A pak jsem se hecla a vydala se do ulic...pěšky....od výstaviště přes Mendlák....Pekařskou až na Svoboďák...a pak dolů k vlakáči až do Vaňkovky.
To vám byla taková krása.....šla jsem sama, naprosto neomezovaná nikým a ničím, rodina daleko, takže na mě nikdo nikde nečekal, tempo jsem si určovala sama a vnímala krásu kolem sebe.
Hlavu jsem měla pořád vyvrácenou, jak jsem se kochala nádhernými brněnskými domy.
Rok jsem v tomto městě žila a nevšimla si, jak je krásné. Jasně, bylo mi tehdy 17 let a zajímalo mě něco úplně jiného. K určitým věcem musí člověk dospět....k milování vína, k vnímání krásy okolí.... A já už dospěla a vnímám.....
A tak jsem ze dne, který měl být šedý a osamocený, měla den krásný a věnovaný sama sobě.
To víte, že jsem to ukončila nákupem ve Vaňkovce, kde jsem prostě musela vyfotit tohle....
....já vím, Vánoce jsou daleko, ale toto je první a jediný obchod, který měl ve výloze vánoční krásu....uznejte, není to nádhera?
A ukončila tento den Pumpinks latte kafe poprvé ve Starbucks.
Byla jsem tak nadšená z toho, že tento nápoj, který je opěvovaný široko daleko, piji, že jsem ho vyfotila, až jsem měla půlku vypitou :-)
Mimochodem, obyčejné latté mi chutná víc.
A v pátek se Brno loučilo v mlze.....