Březen se mi nějak vlekl. Netuším čím to bylo. Všechno je stejné jako
kdykoliv, jen ten čas nějak pomalu plyne...ale to vůbec nevadí.
Březen
byl ve znamení nemocí, bohužel. Moje pracovní okolí je normálně
zamořeno miliony bacilů, kdo mě čte, ví proč, ale v březnu přibylo
nejspíše mnoho nových superbacilů, které nás, imunní a odolné infekční
sestry, začaly skládat jednu po druhé.
Moje holky jsou tak
neskutečně obětavé, že v rouškách svoje služby zvládly a na PN nešla ani
jedna. Někdy se děsím pomyslet do budoucnosti, protože to naše
přecházení nemocí...to se někde musí odrazit.
Ale bylo i spoustu hezkých věcí, prožitků a zážitků. Jdeme na ně.