Kazuo Ishiguro: Neopouštêj mě

Hodně jsem přemýšlela, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Usoudila jsem, že ne....teda ne dokonale NE, ale ani dokonale ANO, chápete? A protože toho NE bylo víc, konečný rozsudek je: NE.

Kladem je rozhodně  zajímavá myšlenka. Vlastně dost děsivá myšlenka, když vezmeme v potaz, že by to ani nemusela být takový sci-fi myšlenka.

Mírný napnelismus, co že se to tam děje? Co je to za divný internát? Kde jsou rodiče?
Tyto otázky jsou, na můj vkus, dost brzy zodpovězeny. Respektive na to čtenář sám přijde.




A pak ta děsivá věc, která je součástí všech hrdinů, jaksi zdomácní a já, čtenář, na ni přestanu myslet jako na něco hrozivého....
Divné, že? Přitom je to opravdu děsivé pomyšlení, že by to tak snad i někdy mohlo být.
Je to prostě tím, že ti, jenž se to týká, to berou tak moc jako samozřejmost, že to stejně vnímá i čtenář. Takže to začne brát jako normu, respektive na to přestane myslet.

A v tom kniha začne být o ničem.....pár dětí, teenagerů bydlí kdesi na samotě u lesa :-), učí se, malují, výletují, zamilovávají se, stěhují se, snaží se zjistit proč se dělo to co se dělo.....:-) A nakonec se to stane. Hotovo.

Možná jsem tím zmateným popisem ( zkuste popsat knihu a neříct zápletku či děj) nalákala víc čtenářů, než kdybych ji vychvalovala :-) Ale to je dobře. Čtěte a pište mi názory.

Jo, a je dle ní natočený film zde . Podle některých je lepší než kniha...hmmmm. Jdu stahovat a hodnotit :-)


Tady je oficiální popis knihy z databazeknih.cz
Autor u i u nás známých románů Soumrak dne, Malíř pomíjejícího světa a Když jsme byli sirotci přichází s další zajímavou knihou s prvky science-fiction. Zdánlivě jednoduchý příběh Neopouštěj mě, vyprávěný ústy dnes třicetileté bývalé studentky internátní školy na malebném anglickém venkově, zpočátku působí jako vzpomínky na téměř idylické dětství a dospívání, nebýt drobných narážek a nejasností, které krůček po krůčku směřují k šokujícímu odhalení. Románem se jako červená nit táhne otázka, co to znamená být člověkem, a nutí čtenáře k zamyšlení nad věcmi, které jsme zvyklí brát jako samozřejmost: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? 
Kniha Never Let Me Go získala Premio de Novela Europea (Cenu za evropský román) Casino de Santiago 2006. Dále byla zařazena do užší nominace na ceny Booker Prize, Arthur C. Clarke Award a James Tait Black Memorial Prize.