John St. Greene: Mámin seznam

Každá kniha, která je podle skutečných událostí se čte jinak a taky je k ní přistupováno jinak. Nad vymyšleným příběhem se můžete ušklíbat, polemizovat zda to tak mohlo vůbec být a nakonec se vám může prostě nelíbit.

Ale kniha, která je opravdová, kde příběhy nejsou vycucané z prstu, kde umře maminka........taková kniha se posuzuje srdcem. Je jedno, jestli byla napsaná dobře nebo hůř. 

Mámin seznam.....dokážete si představit, že umíráte a píšete seznam všeho, na co nechcete, aby vaši malí chlapečci zapomněli? Seznam toho, co váš manžel, kterého i po tolika letech milujete jako první den, nemá zapomenout? Že napíšete větu: Najdi si novou ženu, aby měli kluci v životě ženský prvek.

Myslím, že tomu se říká láska. 

Po přečtení jsem si říkala jak je možné, že někomu osud naloží tolik trápení? Jak je možné být statečný tak, že si to ani neumím představit? A jak lze přežít smrt nejmilovanější osoby a neumřít žalem? 

Přečtěte si o tom.......

Oficiální anotace:

Mámě dvou malých synů před několika lety zjistili rakovinu v pokročilém stadiu a ona věděla, že se nemůže vyléčit. Když tušila, že smrt se blíží, začala s pomocí manžela sepisovat rady a pokyny, jimiž se po jejím odchodu mají řídit, a nazvala je Mámin seznam. Je v něm vypsané krok za krokem všechno, na co táta nemá při výchově synů zapomenout, co by měli kluci dodržovat a jak si máma představuje, že mají žít bez ní. Psala to jednak proto, aby se manžel necítil po její smrti tak sám a věděl si rady, ale také proto, aby na ni kluci nezapomněli a aby na ně mohla dál působit, a tím se také vyrovnávala se smrtí. O Mámině seznamu se pak dozvěděl místní tisk a po velkém ohlasu v celonárodních anglických médiích se táta rozhodl, že celý příběh převypráví. Velmi dojemné čtení, prosté, věcné a v závěru i nadějeplné.