Název této knihy jsem v průběhu života několikrát slyšela. Určitě jsem si několikrát řekla, že ji chci přečíst....jako tolik jiných. Vždycky jsem na ni zapomněla nebo byla v kurzu jiná.
Prostě se mi zachtělo ji opravdu přečíst asi před rokem.
Lidi, to byl příběh.....Krásný....tak ráda bych se s ní znala, s dr. Kálalovou, musela být úžasná, tak.....člověčí. Tak nezlomná, při vším co prožila. Ztratila to nejcennější a přece nezatrpkla. Jedna z mála knih, kde jsem si podtrhla věty či odstavce.
Ženská, která vystudovala medicínu v době, kdy se ženy držely spíše vařečky. Odjela na daleký východ, a v této cizí zemi, se dokázala prosadit, zanechat tam po sobě trvalou památku- založila čsl. nemocnici, kam by naši lékaři mohli jezdit a studovat tropické nemoci.
Všichni, kdo máte rádi životopisy a silné příběhy, doporučuji z celého srdce si přečíst.
Ty Míšo, já ji kdysi před mnoha lety četla a ty jsi mi ji takhle krásně připomněla. Určitě si ji vytáhnu brzy z mé knihovny a osvěžím...
OdpovědětVymazatDíky opět.
Ála
:-)
VymazatTuhle knížku měla ráda moje babička, tak jsem ji také přečetla a líbila se mi. Je moc zajímavá, ale hodně smutná, vůbec jsem se nemohla smířit s koncem.
OdpovědětVymazatNo jo, takový je hold život.
Vymazat