VIKTORIE HANIŠOVÁ: Houbařka

Kniha, o které se hodně mluví. Velmi pozitivně. Je od české autorky a to rozhodlo, že ji chci. Má jednoduchou, přitom krásnou obálku.

Sisi je dívka žijící v polorozpadlé chatce kdesi na Šumavě. Nepracuje. Živí se sběrem hub a jejich následném prodeji. Denně prochází svoji trasu. Je to až rituál, který nechce měnit.

Přitom pochází z rodiny, která je velmi dobře situovaná, společensky na výši. Má bratry, matku, otec před léty zemřel. Sisi se s nikým z rodiny nestýká.

Kniha začíná smrtí matky.

Se smrtí souvisí mnoho povinností a mnoho úředního balastu. Všechno vyřizují bratři, ale Sisi se s nimi musí setkat......Ale to znamená jít do města a setkat se a mluvit a.......vzpomínat.

Ale Sisi nechce vzpomínat.

Postupně se čtenář doví co se v životě Sisi odehrálo, proč je taková jaká je. Jaké podhoubí ji formovalo, kolik jedovatých hub ji ublížilo až tak, že se z ní samotné stala ubohá, smutná....houbařka.

Příběh se velice dobře čte. Je v něm všechno co čtenář chce - smutek, drama, odhalení, kostlivci ve skříních.

Sisi vám bude líto, i když ji možná moc nebudete chápat. Možná se to ani nedá pochopit.....

Rozhodně je to příběh, který stojí za to přečíst. Ale.....proč je kolem knihy takové haló, nevím. Knih se stejným námětem jsou mraky. Vlastně v ní všechno bylo předvídatelné.

Hodnotím ji jako velmi dobrou, ale ničím jinou.

HODNOCENÍ

ANOTACE

Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat.