TŘEBÍČ

 Třebíč je moje mládí...moje puberta...studentská léta.

Krásné 3 roky, prožití prvních lásek, poprvé sama daleko od domova. Poprvé zodpovědná za sebe, bez rodičů, na internátě.

Tam jsem si našla kamarádku, kterou mám do dnes.

Třebíč - moje nostalgie.

Jako dívka čtrnáctiletá jsem se nezajímala o historii tohoto města. Já, hloupá....ale je to pochopitelné. 

A tak jsme se právě s onou kamarádkou vydaly prohlédnout si ji pohledem o 39 let starším.

Zámecká zahrada.

Měly jsme krásné počasí.

V zámku je muzeum Vysočiny.

Součástí je i bylinková zahrádka. Velmi jsem se potěšila pohledem na samoobslužný prodej bylinek. Je to důkaz, že to s námi není tak hrozné jak kdekdo tvrdí. Že neukradneme co vidíme, proto těchto samoobslužných prodejů vídám čím dál víc.

Měly jsme štěstí, že se v sobotu konal food festival a mint market. Takže všude plno dobrého jídla a krásných designerských výrobků.

Chutnaly jsme červíky :-)

Ubytování jsme měly krásné. Přímo v historickém centru, v židovské čtvrti. 

Hotel Kocour.

Dům je na břehu řeky Jihlavy. Je plný zákoutí, žádný pokoj není stejný.

Snídaně jednodušší, ale stačila. 

Tak ahoj Třebíči...zase někdy.