EVGENII VODOLAZKIN: LAURUS

Když jsem byla vybrána, abych napsala recenzi na knihu Laurus, moc mě to potěšilo, protože námět je velmi zajímavy. Chci poděkovat nakladatelství OMEGA odkud mi recenzní výtisk přišel.

Kdo ví, proč bobkové listy?

ANOTACE:

Román nás zavede na středověkou Rus, kde v patnáctém století řádila morová rána. Jeho hrdinou je lékař, nebo lépe léčitel, který bylinami a dalšími přírodními produkty zachraňuje životy druhých. 

Když však během porodu nedokáže zachránit milovanou Ustinu, rozhodne se opustit svou vesnici, změní si jméno a jako poutník se vydá na cestu za vykoupením. Cestuje po Evropě a všude využívá své léčitelské schopnosti. Talent mu umožňuje zachraňovat životy morem nakažených lidí a zacelovat nejrůznější poranění - čím víc se při tom pro druhé obětuje, tím silnější je jeho dar. Když konečně doputuje až do Jeruzaléma, zjišťuje, že nejtěžší úkol jej teprve čeká…

"Laurus je bezesporu jednou z nejpůsobivějších mystických knih, kterou budete letos nebo v jakémkoli jiném roce číst.“

The American Conservative

„Hnací silou tohoto ruského románu je láska, víra a touha po odčinění hříchů. I když je děj zasazen do středověku, má přesah i do současnosti. Je to román s příchutí Umberta Eca a Canterburských povídek. Výstřední, leč výborný.“

 

Děj se odehrává ve středověku, ale téma je věčné - láska, víra, beznaděj, hledání odpuštění. Proto se román čte velice dobře.
Hlavní hrdina Arsenij byl lidový léčitel, jak bychom ho označili v dnešní době. Léčil za pomocí bylinek a všeobecných znalostí získaných od svého moudrého dědečka.  Postupně dosáhl velmi slušné reputace, lidé ho uznávali a věřili mu.

Do života mu vstoupila láska. Arsenij byl šťastný....ale pak se něco stalo. Něco tak strašného, že Arsenij nechtěl dál žít. Nechtěl dál léčit, protože přestal věřit sám v sebe.

Nebudu psát nic víc o ději knihy. Přečtě si ji :-)

Kniha je psaná zvláštním stylem, se kterým jsem se ještě nesetkala. Přímá řeč je bez uvozovek. Takže vyprávění může být občas zmatečné. Ale rychle jsem si zvykla.
Taky jsem se občas ztrácela v době. To, když Arsenij vzpomínal a přemýšlel. Není to nijak okomentované, takže čtenář musí být pozorný a vnímavý.

Kniha je navíc velmi naučná, nenásilnou formou. Dovídám se spoustu věcí z historie, o zvycích lidí z té doby. O tom jak moc je ovlivňovala víra. Arsenij byl velmi věřící muž, jeho život se řídil vírou a v knize je jí věnováno mnoho prostoru. Ale opět formou, která ani mě, ateistu, nijak neoběžovala, ani jinak neodrazovala od čtení.

Můj názor je, že kniha Laurus je krásné a silné dílo. Podobnou knihu jsem nečetla. Není to rozhodně četba odpočinková, k vodě. Nejde ji "spolknout" za jedno ani dvě odpoledne. Je třeba ji dávkovat pomalu, tak jako vzácný lék :-)

Ještě jednou děkuji nakladatelství Omega na jejichž stránky se dostanete přes TENTO ODKAZ.

Kniha vyjde 3. 10. 2016 a už teď si ji můžete zamluvit TADY.