ALENA MORŠTAJNOVÁ: Hana

O této knize toho bylo napsáno tolik....tak moc se všem líbila, až jsem měla strach se do ní pustit. Znáte to...očekávání....a právě u této knihy jsem se nechtěla dočkat zklamání.

Tak jak to dopadlo?

Mira je devítiletá dívenka, která neposlechla maminku a to jí zachránilo život.

Stane se strašlivá tragédie a Mira musí ke své tetě Haně.

K Haně, kterou skoro nezná. 

Kterou nemá ráda. 

Která je divná.

Která se hrbí a je pořád smutná.

Mira se Hany bojí.

Hana.....žena, která bydlí sama v bytě kde se narodila. V neděli chodí na oběd ke své sestře, která ji miluje. Hana žmoulá v puse své tvrdé kůrky od chleba a nikdo neví na co myslí.

Ač je ve středním věku, nemá zuby a vypadá jako stařena.

Hana totiž přežila koncentrák. Jen ona a Rose, maminka Miry. 

Hana totiž za všechno může, za všechny svoje mrtvé.

Já už jsem přečetla hodně knih o koncentračních táborech, vždycky je to čtení smutné, bolestivé a (pardon) nasírací.

A tahle kniha v tom není jiná.

Ona ale není primárně o hrůzách, které se tam děly, ona je o neskutečném pocitu viny.

O takovém pocitu viny, s kterým se nedá žít, který se nedá odčinit, na který se nedá zapomenout.

Přitom je to vina/nevina. Byla to taková hloupost....něco, co kdyby se udělalo v jiné době, by nemělo vůbec žádný dopad.

Budete s Hanou upřímně cítit a chápat proč se cítí tak strašlivě....přitom si budete říkat, že za to vlastně nemůže. Chtěli byste ji objat a říct ji to....Říct ji, ať si to nevyčítá....Přitom chápete, že nemůže jinak.

Protože snad každý  z nás by se cítil stejně vinný.

Kniha Hana je jedna z nejsmutnějších knih, které jsem kdy četla.

Je to dáno tím, že se jedná o skutečný příběh.

Je o člověku, který prožil celý život ve smutku a v pocitu viny, kterého ho nikdo nemohl zbavit.

Dovedete si takový život představit?

Musím se zastavit u obálky. Je na ní totiž všechno důležité. I jméno naší neposlušné Miry....najdete ho?

A taková osobní poznámka. Hana ležela v roce 1954 na mém oddělení. 

Paní Morštajnová, děkuji, že jste tento příběh pustila do světa.

HODNOCENÍ

ANOTACE

Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným... 

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra.