úterý 20. listopadu 2018

ALENA MORŠTAJNOVÁ: Hana

O této knize toho bylo napsáno tolik....tak moc se všem líbila, až jsem měla strach se do ní pustit. Znáte to...očekávání....a právě u této knihy jsem se nechtěla dočkat zklamání.

Tak jak to dopadlo?

Mira je devítiletá dívenka, která neposlechla maminku a to jí zachránilo život.

Stane se strašlivá tragédie a Mira musí ke své tetě Haně.
K Haně, kterou skoro nezná. 
Kterou nemá ráda. 
Která je divná.
Která se hrbí a je pořád smutná.

Mira se Hany bojí.


Hana.....žena, která bydlí sama v bytě kde se narodila. V neděli chodí na oběd ke své sestře, která ji miluje. Hana žmoulá v puse své tvrdé kůrky od chleba a nikdo neví na co myslí.

Ač je ve středním věku, nemá zuby a vypadá jako stařena.

Hana totiž přežila koncentrák. Jen ona a Rose, maminka Miry. 
Hana totiž za všechno může, za všechny svoje mrtvé.


Já už jsem přečetla hodně knih o koncentračních táborech, vždycky je to čtení smutné, bolestivé a (pardon) nasírací.
A tahle kniha v tom není jiná.

Ona ale není primárně o hrůzách, které se tam děly, ona je o neskutečném pocitu viny.
O takovém pocitu viny, s kterým se nedá žít, který se nedá odčinit, na který se nedá zapomenout.

Přitom je to vina/nevina. Byla to taková hloupost....něco, co kdyby se udělalo v jiné době, by nemělo vůbec žádný dopad.

Budete s Hanou upřímně cítit a chápat proč se cítí tak strašlivě....přitom si budete říkat, že za to vlastně nemůže. Chtěli byste ji objat a říct ji to....Říct ji, ať si to nevyčítá....Přitom chápete, že nemůže jinak.
Protože snad každý  z nás by se cítil stejně vinný.


Kniha Hana je jedna z nejsmutnějších knih, které jsem kdy četla.
Je to dáno tím, že se jedná o skutečný příběh.
Je o člověku, který prožil celý život ve smutku a v pocitu viny, kterého ho nikdo nemohl zbavit.
Dovedete si takový život představit?


Musím se zastavit u obálky. Je na ní totiž všechno důležité. I jméno naší neposlušné Miry....najdete ho?
A taková osobní poznámka. Hana ležela v roce 1954 na mém oddělení. 


Paní Morštajnová, děkuji, že jste tento příběh pustila do světa.

HODNOCENÍ


ANOTACE

Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným... 

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž
 se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. 




9 komentářů:

  1. Tuhle knížku jsem koupila mámě k svátku a chystám se, že si ji taky přečtu. Jsem na ni zvědavá - taky jsem četla samá pozitiva...

    OdpovědětSmazat
  2. Hana se stala moji srdíčkovou knihou.. Smutná a přece tolik krásná.. na závěr mi tekly slzy po tváři.. také moc doporučuji.Z🖤

    OdpovědětSmazat
  3. Když jsem viděla, že už jsi Hanu přečetla, byla jsem zvědavá, jestli tě taky dostala jako mě. ♥ Úžasná kniha. A jsem moc ráda, že jsem v Havl. Brodě poznala autorku na její besedě. Doma už čeká Slepá mapa i Hotýlek, po N. roce se na ně vrhnu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já její besedu tady u nás prošvihla. Snad se sem ještě někdy podívá, když je skoro sousedka :-)

      Smazat
    2. Tak to určitě ano, když to má blízko :)

      Smazat
  4. O téhle knize jsem přemýšlela, ale pak jsem na ní nějak zapomněla :(

    Přeji veselé a klidné Vánoce :)!
    Nela z blogu Růžová rtěnka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Určitě moc doporučuji, je vynikající a nezapomenutelná.

      Smazat

Vaše komentáře mě vždy potěší. Hezký den.