sobota 8. srpna 2015

Liane Moriarty: Na co Alice zapomněla

Zavřete oči a vzpomeňte si, na svůj život před deseti lety..... na své pocity, na svůj stereotyp, na svou rodinu.......A teď je otevřete. 
Je rok 2015, ale vy jste v roce 2005 a na všechno mezi tím jste zapomněla. Tak jako Alice........





Alice na hodině stepu upadne, praští se do hlavy a po probrání, je v roce 1998, má 29 let a čeká svoje první dítě s milovaným manželem....problém je ovšem v tom, že je rok 2008, je jí 39 let, je velmi výkonnou matkou tří dětí a z milovaného manžela je nenáviděný skoroex.   
10 let života......Co se stalo? Proč se rozvádí? Proč je tak hubená, když cvičení nesnáší? Proč ji její vlastní sestra je tak cizí? Kdo jsou ty tři cizinci, kteří ji říkají mami? Kdo je Gina a proč se o ní nikdo nechce bavit? 

Zajímavé, že? 

Tato kniha je o tom, že občas člověk potřebuje pořádnou ránu do hlavy, aby si srovnal priority :-) Je to kniha, kterou vřele doporučuji na dovolenou nebo k vodě. Určitě nevyhraje žádnou best cenu, ale je psána s humorem, který mnohdy pochopíme jen my, ženy. Je v ní moudrost, soucit, smutek, naděje a láska.  Navíc vy, ženy, které ji máte přečtenou nebo si ji přečtete, mi určitě dáte za pravdu, že Liane Moriarty umí dokonale vystihnout a popsat naše, ženské pocity. To jak "věc" vnímáme my, ženy.
Tady jeden z příkladů:

 „První polibky jsou daleko erotičtější než první sex. Sex je na začátku vztahu neohrabaný, trapný a tak trochu gynekologický, jako návštěva lékaře. Zato polibky, dokud jste zcela oblečení, než se spolu vyspíte, jsou báječné a tajuplné.“

No, řekněte sami, není to přesné?

A ještě jeden úryvek z knihy tady pro vás mám. Tolikrát se někdo pokusil definovat LÁSKU.... Myslím, že tohle je láska:

 „Občas jsem potají pozorovala Nicka, jak poslouchá, když Alice něco vypráví; ten něžný, pyšný výraz, jaký měl ve tváři, jak se smál srdečněji než kdokoli jiný, když řekla něco vtipného nebo typicky svého. Rozuměl Alici tak, jako jsme jí rozuměly my, nebo možná víc než my. Jeho zásluhou byla sebevědomější, zábavnější, chytřejší. Vytáhl na světlo všechno to, co v ní už bylo, a nechal ji, aby byla sama sebou, až se zdálo, že září vnitřním světlem. Miloval ji tolik, že se díky němu zdála ještě víc pomilováníhodná“

Mimochodem, jste takové jaké jste chtěly být před deseti lety? Je váš život takový, jaký jste si plánovaly? 

Klikněte sem a přečtěne si o další knize Liane Moriarty.


Oficiální anotace:
Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala? 





6 komentářů:

  1. A to by mohlo být čtivé k bazénu. Zapíšu si...Avšak ztrátu paměti bych teda fakt nechtěla prožít, neumím si představit mít najednou kolem sebe tolik "cizích" lidí, kteří by se ke mně chovali tak vstřícně a já je neznala. A zda jsem taková jak jsem chtěla být před deseti lety ? Myslím, že jsem si nic se sebou neplánovala, stále beru život tak jak přichází a stále mi přináší nová poznání nejenom o sobě...
    Ála

    OdpovědětVymazat
  2. Krásná recenze, povedla se ti! Zrovna tuhle knížku si plánuji přečíst, tak snad k tomu brzy dojde. Měla jsem pochybnosti o tom, jestli by mě bavila, ale po té recenzi mě přešly :)

    Saloos BIO Tělový Peeling Čokoláda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen jdi do ní. A ta, kterou zmiňuji v článku, od stejné autorky je možná ještě lepší.

      Vymazat
  3. Tahle knížka vypadá fakt zajímavě, asi takové lehčí čtení na odreagování :) Ty úryvky jsou napsané fakt čtivě, docela slaďárna, ale člověk na to občas má prostě náladu :) Super článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slaďárny, potažmo červenou knihovnu, nečtu. Tady je to spíše o tom, že když ho miluješ, není co řešit :-)

      Vymazat

Vaše komentáře mě vždy potěší. Hezký den.