pátek 19. října 2018

JANELLE BROWN: Naposledy se ohlédni

My lidé jsme tak zvláštní tvorové. Jakoby nám nikdy nebylo nic dost dobré. Jakoby nám život připadal moc obyčejný, když v něm není dost zvratů a rizik.

Uvědomění si, že krása života je v jeho obyčejnosti je znakem dospění.

Aspoň tak to vnímám já.



Billie je matkou a manželkou. Je kamarádkou a, už dávno, nechce být ničí dcerou.
Jednoho dne se vydá na horskou túru a nevrátí se.

Olive je její dcera. Patnáctiletá puberťačka, která svoji mámu milovala. Už je to rok co se ztratila v horách. Rok, kdy pohřbili prázdnou rakev. Rok, kdy se všechno změnilo.

Jenže Olive jednoho dne Billie uvidí. Mihne se jí před očima jako přelud.....

Jonathan je její manžel. Ten, který ji miloval se vším všudy. Ten, který ji toleroval její úlety i víkendové túry. Ten, který.....ji vůbec neznal....?...!

Olive a Jonathan se už rok snaží najít směr, kterým mají směřovat své životy bez Billie.

Olive se tátovi svěří s tím, že párkrát Billie zahlédla. Že možná není mrtvá. Že se možná jen ztratila a potřebuje pomoc.

Jsou to jen přeludy nebo vize? Ale vždyť Oliv svoji mámu slyší mluvit. Říká ji, že se nemá vzdávat, že musí hledat......

Co když je všechno úplně jinak?



Kniha má pomalý rozjezd. Prvních cca 150 stran, je takových pomalejších, nezáživnějších až nudných.

Pak to nabere spád. Ne že by se najednou začalo dít tisíce věcí, ale konečně to začne být o něčem.

Je zajímavé vidět jak se vyvíjí vztah mezi Olive a Jonathanem. Jak pomalu zjišťují, že jsou trochu jiní než si mysleli dokud s nimi byla hurikán Billie.

Taky je zajímavé jak člověk může začít vidět věci jinak, když někdo zasadí semínka pochybností. Jak to, co dosud bylo v našich vzpomínkách krásné a idylické, najednou začne být skoro trapné a špatné.

A jak se dovíme úplně na konci, je to i kniha o sobeckosti a nedospělosti.

I když to každý můžeme vnímat jinak a vy tomu třeba budete říkat statečnost a hrdinství. Pokud jste knihu četli, napište mi svůj názor.


Moc děkuji Dagmar z nakladatelství LEDA, že mi recenzní výtisk poslala.
Knihu můžete zakoupit TADY.

HODNOCENÍ:


ANOTACE


KDYŽ SE VÁM ŽIVOT NAJEDNOU OBRÁTÍ NARUBY, MUSÍTE SE PROSTĚ JEŠTĚ NAPOSLEDY OHLÉDNOUT…


Patnáctiletá Olive je na svou matku pyšná, miluje ji, jsou si tak blízké.


Jenomže jednou se Billie Flanaganová vydá sama na horskou túru – a už se nevrátí. Její tělo se nenašlo, nechala po sobě jenom rozbitý telefon a botu zapadlou v blátě. Manžel a dcera se s tragédií vyrovnávají každý po svém: Jonathan se uchýlí k whisky a ze smutku se snaží vypsat v něžných vzpomínkách na ztracenou lásku, Olive se změní v uzavřenou samotářku.


Jednoho dne se jí ale máma najednou mihne před očima. Byla to jen halucinace?


Co když Billie smrt jenom předstírala? Příběh nabírá na obrátkách, otec s dcerou se dozvídají o událostech z Billiiny minulosti a začínají pochybovat, že svou manželku a matku doopravdy znali. S kým celé ty roky vlastně žili? Kdo byla Billie Flanaganová ve skutečnosti?

2 komentáře:

Vaše komentáře mě vždy potěší. Hezký den.