Z nakladatelství LEDA jsem dostala dvě knihy k recenzi.
Obě jsou mimo moji komfortní zónu, ale ty se mají překračovat a tak jsem se vydala do neznáma.
FRANCOISE SAGANOVÁ: ČTYŘI HRANY SRDCE
Rodina Cressonových:
Ludovic - syn zakladatele rodu, budoucí dědic, v mládí milovník žen a milovaný ženami. Nyní nemilovaný manžel Marie-Laury. Po bouračce v autě, úrazu hlavy...pomalejší, jednodušší, duchem stále někde jinde.
Marie - Laura - manželka Ludovica. Namyšlená, studená, sobecká, bohatá potvora. Ta, která zavinila havárii auta. Ta, kvůli které je Ludovicův stav tam kde je.
Henri Cresson - otec Ludovica, zakladatel firmy, boháč. Krutý, samolibý, neústupný.
Sandra - manželka Henriho a matka Ludovica. Postavička, která se utíká do nemocí. Pro kterou je důležité jak vypadá rodina navenek, Slabá, ubohá, nemající vlastní názor.
Fanny - nevlastní matka Marie-Laury. Jediná aspoň trochu normální....no, trochu....i když....
V té rodině není nikdo normální :-)
Jde o pohled do života boháčů, kde nikomu nejde i nikoho, ale jen o něco.
Kniha se četla moc dobře. Příběh je vlastně dost jednoduchý, ale o to uvěřitelnější.
Jediné co se mi nelíbilo, že neměl konec :-)
Ale s tím se dá počítat, když je to napsané v anotaci:-)
HODNOCENÍ:
ANOTACE
Poslední román Françoise Saganové Čtyři hrany srdce, nedávno náhodně objevený mezi jejími rukopisy, je próza bystrá, statečná a svobodomyslná stejně jako její autorka, a zrozená z jejího vášnivého zaujetí pro citový život, jeho výkyvy a jeho rozmanitost. Kniha zaujme také pochopením pro komickou stránku života i výstižností a optimismem při líčení životních dramat. Nahlédněme znovu do doby Françoise Saganové a do jejího života – v tomto nedokončeném, syrovém, znepokojujícím románu je z nich obsaženo všechno příznačné.
KATE WEINBERGOVÁ: ULEJVÁCI
Jess studuje literaturu na své vysněné univerzitě. Dokonce se dostala do semináře svého vzoru - profesorky Lorny, která je naprosto jiná než ostatní profesoři.
Taky se stane kamarádkou Georgie - bohaté, rozhárané holce bez zábran.
A pak je tady Alec.
Novinář, bohém, tajemný muž.
Chodí s Georgií. Zná se s Lornou. Pokukuje po Jess.
Divný kluk.
Seminář Lorny je o dílech Agathy Christie. O tom, aby studenti hledali v jejích dílech jiné významy a aby se jimi inspirovali ve svých životech.
Velice zajímavá knížka.
Je v ní toho tolik -kamarádství, láska, zrada, tajemství, Agatha Christie, divnost, minulost, vzrušení, špinavost...
Kniha je především o kamarádství a zradě. O tom co je omluvitelného, co už je za hranicí.
Co se dá zapomenout, odpustit a co jednoduše nejde.
HODNOCENÍ
ANOTACE
Dramatické líčení osudů několika mladých, inteligentních a výstředních lidí, kteří na prahu dospělého života odmítají konvenční pravidla.
Devatenáctileté Jess se splnil sen – přijali ji na slavnou anglickou univerzitu, studuje literaturu. Plachá dívka se tu potkává s trojicí nevázaných spolužáků a nadšeně s nimi bortí mantinely britské spořádanosti. A poznává samorostlou profesorku Lornu, která v semináři o díle Agathy Christie vede posluchače k tomu, aby překračovali meze nejen v uvažování, ale i v činech. Jess tak bude čelit sexu v pohřebním voze, hlavně však kostlivcům ve skříni vlastní rodiny… a především ztroskotání v lásce a procitnutí z iluzí. Někdy se zrada trestá až příliš krutě.
V tomto kriminálním dramatu se střídají pravé motivy s falešnými, do cesty se staví vražedné úklady i tragické peripetie v řádu nejslavnějších světových detektivek – ale i překvapivé provokující otázky. Jaký pud v našem nitru nás nutí, abychom se v zoufalství schovali před světem jako kdysi Agatha Christie? Dokázali bychom se v krajním případě vzepřít a v zájmu vyšší spravedlnosti zabít zločince?
Devatenáctileté Jess se splnil sen – přijali ji na slavnou anglickou univerzitu, studuje literaturu. Plachá dívka se tu potkává s trojicí nevázaných spolužáků a nadšeně s nimi bortí mantinely britské spořádanosti. A poznává samorostlou profesorku Lornu, která v semináři o díle Agathy Christie vede posluchače k tomu, aby překračovali meze nejen v uvažování, ale i v činech. Jess tak bude čelit sexu v pohřebním voze, hlavně však kostlivcům ve skříni vlastní rodiny… a především ztroskotání v lásce a procitnutí z iluzí. Někdy se zrada trestá až příliš krutě.
V tomto kriminálním dramatu se střídají pravé motivy s falešnými, do cesty se staví vražedné úklady i tragické peripetie v řádu nejslavnějších světových detektivek – ale i překvapivé provokující otázky. Jaký pud v našem nitru nás nutí, abychom se v zoufalství schovali před světem jako kdysi Agatha Christie? Dokázali bychom se v krajním případě vzepřít a v zájmu vyšší spravedlnosti zabít zločince?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Vaše komentáře mě vždy potěší. Hezký den.