Knihu s takovým názvem bych si nejspíše nevybrala. Evokuje mi prvorepublikové sladké romány typu Věřiny hluboké oči, Tajný ctitel paní továrníkové atd. :-)
Jenže pak jsem viděla na IG ( mimochodem sledujte mě tam, jsem tam mnohem aktivnější) pár velmi pochvalných názorů, na e - shopu MEGAKNIHY.CZ jsem si přečetla anotaci a bylo rozhodnuto.
Zuzana je dcera cukrovarníka. Je vychovávána v duchu budoucí majitelky velkopodniku. Učí se cizí jazyky, učí se správnému chování i tomu, že spokojený zaměstnanec rovná se spokojený cukrovarník. Má krásné dětství, nic jí nechybí, je šťastná.
Má dva kamarády - Hanuše a Jana. Jsou to synové otců, které její otec zaměstnává v cukrovaru. Oni ji berou jako rovnocennou, nikoliv dceru velkoobchodníka. Díky nim má možnost dělat obyčejné věci jako běhat po lese, lézt nastromy, vyvádět skopičiny.
Děti......
Příjmení Zuzany je Liebeskindová.
Je židovka.
Jsou třicátá léta dvacátého století.
Válka je na spadnutí.
Možnost odjet do zahraničí Zuzanin otec odmítá, nemůže opustit to co vybudoval, své zaměstnance...nedovede si představit, co by mu mohli okupanti udělat....Bohužel.
Samozřejmě, že válka její rodinu postihne strašně.
Vyženou je do malinkého bytu, v jejich vile se roztahuje správce cukrovaru, který mu vůbec nerozumí a vede ho k záhubě.
Koncentrák.
Mengeleho experimenty.
A po válce návrat do cukrovaru, kde zjistí, že není nic.
Míň než nic.
A pak rok 1948.
Znám spoustu lidí, kteří se o židovskou otázku během 2. světové války nezajímají a co se dělo po roce 1948 tak nějak neberou.
Tato kniha by jim dala ucelený pohled na to jak strašlivě nespravedlivé, nepochopitelné, srdcervoucí to pro ty lidi muselo být.
Je nepochopitelné, že se to mohlo dít.
Liebeskindovi se neprovinily ničím jiným než svým původem.
To co se Zuzaně stane v koncentráku je strašné.
A to co se ji stane po návratu je snad ještě strašnější. Lidsky nepochopitelné.
A Hanuš s Janem?
Oba přežijí. Každý jiným způsobem.
Jeden kolaboroval a druhý byl v odboji.
A ten konec?
Několik dnů po dočtení jsem nemohla začít číst jinou knihu a neustále myslela na
Zuzanin dech.
HODNOCENÍ
ANOTACE
Co všechno udrží člověka při životě…
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva.
Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká.
Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák.
Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?
Tak to zní jako silný příběh. Já zrovna dočetla knížku Fotograf z Osvětimi, takže asi hned se do ní nepustím - období holocaustu není úplně lehká četba, vždycky mne zarazí ty hrůzy, co jsou lidé schopni páchat. Takže teď si přečtu nejspíš něco lehčího (nejspíš nějakou detektivku). Ale jinak mne kniha zaujala a určitě bych si ji v budoucnu chtěla přečíst.
OdpovědětVymazatTo chápu. Já po Zuzanině dechu nebyla pár dnů schopná číst vůbec, tak silný příběh to je.
VymazatNež bych se do podobné četby začetla potřebovala bych se na to připravit. je to hodně citlivé téma a dokonce jsou snahy vymazat toto období z dějin a dělat, že se to nikdy nestalo. Mělo by se stále připomínat, co se dělo za hrůzy. Já jsem měla možnost volit na zájezdu návštěvu Vieličky nebo navštívit Osvětim a Vielička to vyhrála. Do toho koncentráku jsem se bála, protože pak bych nebyla schopná vnímat ten rozdíl a dostat se ze spárů minulosti zpět a užívat si zbytek zájezdu. Vůbec se tedy nedivím, že jsi potřebovala čas, než otevřeš jinou knihu.
OdpovědětVymazatPřesně jak píšeš, je třeba si toto období připomínat. Je to smutné a těžké téma, ale přesto.....
VymazatJá taková témata nemůžu, potřebuji si u četby trochu oddechnout 😊
OdpovědětVymazatJá musím....mám pocit, že tím vzdávám čest těm, kteří si tím museli projít.
VymazatAhoj,
OdpovědětVymazatjá jsem anotaci vůbec neznala, ale knihu mi doporučovala kolegyně, tak jsem ji koupila mamce k Vánocům. Až si ji přečte, tak se na ni také vrhnu.
Měj se krásně,
Hanka z ciculka.cz
Jsem přesvědčená, že tě dožene k slzám.....
Vymazat