.post-title, .entry-title, h1 { color: #B85C38; } h2 { color: #4B4B4B; } h3 { color: #7D7D7D; } a { color: #5C95A0; } O všem? Ovšem! : SHELLY SANDERS: DCERY OKUPACE

středa 21. ledna 2026

SHELLY SANDERS: DCERY OKUPACE

 Dcery okupace od Shelly Sanders je román, který staví vedle sebe dvě časové roviny – válečné Lotyšsko a Ameriku sedmdesátých let – a ukazuje, jak hluboko dokáže historie zasáhnout další generace. Ne mluvením, ale tichem. Ne smrtí, ale tajemstvím.

Lotyšsko 1940: přežít znamená zmizet

Píše se rok 1940. Miriam Talanová právě porodila druhé dítě, když do Rigy vtrhnou Sověti. Jako židovská rodina se Talanovi během krátké doby ocitnou v absolutním bezpráví – přijdou o majetek, bezpečí i budoucnost. A než se stihnou nadechnout, moc přebírají nacisté. Pro Židy to znamená jediné: konec iluzí.

Miriam stojí před rozhodnutím, které by neměl řešit žádný rodič. Aby zachránila své děti, svěří je do péče křesťanské hospodyně, která je ukryje a zatají jejich původ. Cena za jejich přežití je vysoká – ztráta identity, rozdělení rodiny a trauma, které se nedá vzít zpátky.

Tahle část knihy je syrová, ale ne samoúčelně krutá. Sandersová tu velmi citlivě zachycuje mateřský strach, pocit bezmoci a realitu okupace, kde správné rozhodnutí neexistuje – jen o něco méně strašné možnosti.

Chicago 1975: když minulost odmítá mlčet

Druhá linie příběhu sleduje čtyřiadvacetiletou Sarah Byrneovou, která se vyrovnává s náhlou smrtí své matky Ilany. Na pohřbu se objeví babička Miriam – žena, která o sobě téměř nemluví, ale nese v sobě příběh, jenž začne pomalu prosakovat na povrch.

Sarah cítí, že něco nesedí. Rodinná historie má trhliny, otázky zůstávají bez odpovědí a vztah s babičkou je chladný a vzdálený. Teprve ve chvíli, kdy Miriam leží v nemocnici a v horečkách blouzní, padne zásadní prosba: najít syna, kterého Miriam kdysi zanechala v Lotyšsku.

A tady se kniha láme. Z intimního rodinného dramatu se stává pátrání po pravdě, která nemusí být vítaná – a může mít následky, jež už nepůjde vzít zpět.

Nejsilnější stránkou Dcer okupace je téma děděného traumatu. Nejen toho, co se stalo, ale hlavně toho, o čem se nemluvilo. Mlčení v rodině, potlačená minulost a snaha „jít dál“ bez ohlédnutí – to všechno si nese další generace, aniž by tušila proč.

Sandersová ukazuje, že:

  • válka nekončí jednou generací,

  • tajemství mají vlastní váhu,

  • a přežití samo o sobě neznamená uzdravení.

Zároveň ale kniha není jen temná. Je i o odolnosti žen, o mateřské síle a o tom, že láska se někdy projevuje rozhodnutími, která bolí celý život.

Psaní je čtivé, emotivní. Přechody mezi časovými rovinami fungují přirozeně a postupné odhalování rodinné historie drží napětí až do konce.

Pro koho jsou Dcery okupace

✔️ pro čtenáře historických románů založených na skutečných událostech
✔️ pro ty, kdo mají rádi rodinné ságy s tajemstvím
✔️ pro všechny, kdo chtějí číst o válce jinak než skrze bojiště

❌ ne pro ty, kdo hledají lehké čtení
❌ ne pro čtenáře, kteří chtějí rychlou akci

Dcery okupace jsou silným, citlivým románem o tom, co všechno může stát jedno rozhodnutí – a jak dlouho jeho důsledky přetrvávají. Je to kniha o ztrátě, paměti a odvaze čelit pravdě, i když může bolet víc než nevědomost.

A přesně proto funguje.


Kniha mi byla poskytnuta nakladatelstvím JOTA, za což moc děkuji.

HODNOCENÍ


ANOTACE

Vždycky můžeme doufat v zázrak, jen na něj nemůžeme spoléhat
Emocemi nabitý román o obětech a nezdolnosti, inspirovaný skutečnými událostmi z Lotyšska 20. století 

Lotyšsko, 1940. Právě když Miriam Talanová porodí své druhé dítě, vtrhnou do Pobaltí Sověti a obsadí Rigu, Miriamin domov. Jako židovská rodina čelí Talanovi obrovskému bezpráví. Nejdříve je o vše připraví Sověti a záhy se moci ujímají nacisté. Miriam se bojí o svého novorozeného syna a malou dceru Ilanu, a proto požádá svou věrnou křesťanskou hospodyni, aby je ukryla a tajila jejich židovské kořeny, dokud zvěrstva neskončí.

Chicago, 1975. Čtyřiadvacetiletá Sarah Byrneová truchlí nad předčasnou náhlou smrtí své matky Ilany. Pohřbu se účastní i babička Miriam, která bezděčně otevře dveře šokujícím rodinným tajemstvím. Sarah se však marně snaží s babičkou navázat bližší vztah a dozvědět se o rodinné historii víc. Teprve když Miriam leží v nemocnici a blouzní v horečkách, poprosí Sarah, aby našla jejího syna, kterého kdysi zanechala v Lotyšsku.  Sarah se vydá na cestu a zahájí pátrání. Jenže čím blíž je k pravdě, tím víc si uvědomuje, že její snažení může mít katastrofální následky. 

Dcery okupace jsou velkolepým příběhem o přetrvávající devastaci způsobené válkou a o tom, že vedle traumat se v rodině dědí i neskonalá síla jim společně čelit.








18 komentářů:

  1. Tak to by mne bavilo, tahle stará tajemství v rodinách, prolínající do nové generace, to mám ráda. Píšu si na seznam! Máme v městě úplně novou knihovnu, přemístěnou ze starých prostor, tak se znovu zapíšu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl to krásný, smutný příběh. Obě časové roviny se skvěle doplňovaly.

      Vymazat
  2. I když už jsem si říkala, že další válečné příběhy číst nechci, tohle vypadá opravdu zajímavě. Příběhy, které se dotýkají více generací, mám moc ráda. Děkuju za tip.

    OdpovědětVymazat
  3. Míšo, o knize vím, ale na to je potřeba naladění. Ty to jen potvrzuješ!
    Děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak. Ne každý tuhle tématiku může číst, i když si myslím, že je potřeba vědět.....

      Vymazat
  4. Knížka mě zaujala už v předprodeji. A teď, po vaší recenzi, ještě víc. Asi si ji budu muset přečíst. 🙂
    Hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bude o ní soutěž...jen ještě nevím jestli tady nebo na IG.

      Vymazat
  5. Včera jela dcera do knihovny do Liberce a tuhle knihu i s jinymi jsem ji napsala na listek.
    Nepřivezla mi ji,třeba příště.Rada bych si ji přečetla

    OdpovědětVymazat
  6. Hodně zajímavá kniha. Dávám si ji na seznam a děkuji za recenzi. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Podobných knih je spousta, ale mám je ráda - svým způsobem se mi líbí, i když je to trochu divné říkat to o knihách na takové téma. Ukládám si jako tip.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mám problém psát o takových tématech, že jsou krásná, ale víte jak to myslíme :-)

      Vymazat
  8. Kniha mě láká, mrknu po ní v knihovně. Díky za tip.

    OdpovědětVymazat
  9. Takové pátrání je ovšem v časech železné opony skoro nemožné

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vím, ale v románech je možné nemožné :-)

      Vymazat

Vaše komentáře mě vždy potěší. Hezký den.