neděle 7. května 2023

KATEŘINA DUBSKÁ: DCERY

Hned na úvod upozorňuji, že se jedná o pokračování knihy Člověk Gabriel, kterou  jsem nečetla, takže článek může obsahovat spoilery, o kterých nevím, že jsou spoilery :-)

Draha, Pepča, Lída, Anča.....a taky 5 synů, to jsou děti Josefky a Vavřince z prvního dílu, viz výše. V této knize jsou hlavní hrdinky dcery. Ač sestry, každá je úplně jiná. Jen jedno mají společné - vybírají si špatné muže.

Jsou snad prokleté? 

V knize je hodně postav, takže jsem byla ráda za rodokmen, který je na vnitřní strany vazby. Často jsem ho využívala. 

Každý z životních příběhů žen byl silný a vlastně smutný. Ani jedné z nich se nedařilo v osobním životě. A mohl ten život začínat jako pohádka....



Kniha se moc dobře čte, ale už od půlky jsem si říkala, že chlapi v této knize jsou vykreslení jako dacani, alkoholici, neschopní jedinci....chudáci.

Ženy jako silné, schopné ( všehoschopné), životaschopné, jedinečné....Mám ráda silné ženy, ale tady toho podceňování můžů bylo až moc.

Přesto knihu hodnotím jako velice dobrou, čtivou a rozhodně ji doporučuji.

Děkuji e-shopu Megaknihy za recenzní výtisk.

HODNOCENÍ


ANOTACE

Každá rodina má ve skříni své kostlivce, a čím méně se o nich mluví, tím více chrastí kostmi, aby na sebe upozornili.
Ve svém druhém románu autorka vypráví příběh čtyř generací své vlastní rodiny a jeho děj se ze Slovácka přesouvá do Prahy a do severních Čech. Zpočátku je velká stmelená rodina schopná společně čelit dopadům dějinných zvratů české historie, která až tragicky poznamenává osudy některých jejích členů. Nositelkami síly celé rodiny jsou ženy, Josefčiny dcery, ale čím více se rozpadávají jejich vlastní manželství i původně pevné rodinné vztahy, tím osudověji o tuto sílu přicházejí. Jako místy až černá niť se knihou vinou otázky nad vztahy mezi ženami, které jsou zdánlivě příliš silné, a muži, kteří jsou zdánlivě příliš slabí, i vědomí, že jeden tragický okamžik v životě první generace dokáže poznamenat životy těch, kteří se teprve narodí, a lidé sami zranění svá zranění přenášejí dál a dál. Pestrá mozaika příběhů rodičů, dětí a vnuků nenechá čtenáře vydechnout svou někdy až brutální energií, přesto dává naději, že i sebetěžší rodinnou historii zatíženou mlčením a tajnostmi lze unést i zvládnout a hlavně ji nepředávat dalším generacím.
 













4 komentáře:

  1. Míšo, měla jsem z knihy hodně podobné dojmy jako ty - čte se moc dobře, ale trochu mi vadilo, že všechny mužské postavy byly záporné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to až otravné a neuvěřitelné, ale jinak byla kniha hezká. Mám ráda vztahové knihy.

      Vymazat
  2. Ahoj Míšo,
    autorku vůbec neznám, ale kniha vypadá zajímavě. Když bych ji potkala třeba v knihovně, určitě bych se jí nebránila.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Vaše komentáře mě vždy potěší. Hezký den.